[Přeskočit k obsahu]

 

JANA LUŇÁKOVÁ "FOTOGRAFIE"

Jana Luňáková

Jana Luňáková

Srnec

Jana Luňáková

Jana Luňáková

Články o Lussy

HZ máme úspěšně za sebou

Tak za sebou máme 4. zkoušky lov. upotřebitelnosti, ač ne tak úspěšně, jak jsme chtěli. Aby Axu nikdo neshazoval nebo nepodceňoval, přidávám dále více info k soudcovským tabulkám, protože takové hodnocení, jaké tam má Axa zapsané, si nezaslouží!!! A věřte tomu, že všichni, kdo toho byli svědky, souhlasí s mým výrokem a moc jim tímto děkuji, že za námi stáli a od rána nás tam tolik podporovali a drželi nám palce.

První den probíhala naháňka – jedna leč. K našemu neštěstí vždy, když Axa zrovna přiběhla ke mě a pak čekala, než bude leč pokračovat, u nás vždy byli rozhodčí. To, že Axa několikrát během leče na určitou dobu odběhla a nádherně probíhala houšťáky – toho už si z rozhodčích nikdo nevšiml, protože byli vždy někde jinde, než my. Nad skalami šli čtyři psi, pod skalami také. V době, kdy se tlačil poslední houšťák, Axa odběhla a jednou hluboce štěkla. Na všechny volám: „Je tam prase!“ Po pár vteřinách Axa začala hlásit a vrátila se asi za 15 minut. V tu dobu v leči nad skalami jiný pes kromě mé borderky nebyl (dva utekli hned na začátku leče a jeden jezevčík byl v tu dobu pod skalami)! Na to mi bylo odpovězeno: „To bylo jen takové zaštěknutí!“ To byl snad vtip, ne?! Pak přišel vedoucí honu a ještě se ptal, zda to hlásila ta moje fenka. Fakt výborné! Takže pes, který prohlédává houštiny, aby byla zvěř na dostřel a nejlépe se vrací, dostane známku z hledání a vytrvalosti 2. To nás rovnou šouplo do druhé ceny. Aby toho nebylo málo, pokračoval den druhý.

Šly jsme jako první na obůrku. Na vyslání Axa vyběhla k divočákovi a začala krásně a vytrvale hlásit. Jelikož Axa chodí jako oznamovač a na divočáka za bedněním se nemohla dostat, neustále se pro mě vracela, abych jí pomohla a divočáka „střelila“ nebo otevřela obůrku a ona se na něj mohla dostat sama. Krásně hlásila, několikrát se snažila brát za tyče. Ani tohle rozhodčím nestačilo! Fena prý není vytrvalá 5 minut, hodnotíme známkou 3.

Další fakt bomba byl dosled. Jako jediní z osmi psů jsme šli jako oznamovač – stopa nám byla přidělena! Rozhdočí mi řekla, že pokud přejdu lože, mám na to upozornit a ona mi pak řekne, abych fenu vypustila. Nasadila jsem Axu na nástřel. Tak boží stopu mi ještě neudělala. Šla úžasně zalehlá v řemeni, pokud sešla dva metry od stopy, ihned se vracela. Šla jsem pravidelným a velice svižným krokem, kdybych ji nebrzdila svou chůzí, mohla jsem za ní místy skoro běžet. Tak nádhernou stopu jsem od ní ani nečekala. Někde v polovině stopní dráhy bylo místo, které vypadalo jako lože. Upozornila jsem na něj rozhočí, ale pokyn k vypuštění nebyl vydán. Pokračovali jsme tedy dál. Axa šla tak rychle, že jsem se ani nestačila rozkoukat a najednou byli vidět lidi za koncem stopy. Divočák ležel 10 metrů od nás – Axa šla zleva po větru. Najednou se ozvalo: „Nevím, co se bude posuzovat, ale lože jsme nenašli!“ (nebylo označené, takže to správné, které jsem ukazovala, rozhodčí nebrala v potaz). Axa divočáka ještě neviděla, byl v dolíku, proto jsem ji stáhla zpět na stopu a bez vyzvání vypustila. Asi na 20 metrů mi tedy našla sele, zahlásila, kousla si a běžela mi to hned oznámit. S povzbuzením jsem ji poslala zpět a to hlásila již po stopě.

Rozhodčí Axe zkazili tak nádhernou stopu!!!oznamovače!!!

Byla jsem z toho naprosto vedle, jediné, co jsem mohla, bylo skutečně brečet. Body navíc pryč, oznamovač nikde! Novou stopu jsem jít nechtěla, Axa byla unavená a kdo ví, jak by to dopadlo (houbaři, psi, zvěř přes stopu, dlouhý den, únava – to vše by mohlo mít dopad na posouzení nové stopy ještě hůře). Ani to, že z LZ máme oznamovače, ani kráká ukázka oznamovače na této stopě byla pro rozhodčí mrtvý bod. Buď nová stopa, kde si mohu dokázat, že to fena umí, nebo označení jako vodič 4 + 2 body za hlasitost. Já si nic dokazovat sakra nepotřebuji!!! Já vím, že to fena umí, rozhodčím to přeci ukázala, proto také šla jako oznamovač!!! Po tomto výroku jsem byla na dně svých sil a začala jsem přemýšlet o odstoupení. Nakonec jsem si ale řekla, že to Axe neudělám. Vím, že je zatraceně dobrá a vážně dělá! Naprosto znechucená jsem tedy kývla na hodnocení vodič 4 + 2 body. Takže kdo chce a kdo tam byl, tak ví, že pro mě šla a došla Axa jako oznamovač, a dokonce hlasitý oznamovač. Z dnešních zkoušek 3.–4. 11. 2012 jsem znechucena, ale vím, že Axa tomu rozumí, v leči pracovala nakrátko, vracela se, hlásila; stopu šla jako oznamovač a pro mě je stejně VÍTĚZEM! Kdyby byli rozhodčí po celou dobu u mě, jistě by Axa dostala z hledání a vytrvalosti nejhůře 3, a kdyby uznali svou chybu a uvědomili si, že Axa během dvou dnů ukázala oznamovače 3×, tak by stopu měla označenou v hodnotitelské tabulce jako oznamovač. S takovou sprostotou jsem se ještě nesetkala!!!

Poučte se touto mojí zkušeností a pokud máte tak úžasnou fenu/psa jako já, mějte na naháňce rozhodčí a nejméně jednoho svědka stále za zadkem, ať vidí, jak pes doopravdy pracuje po celou dobu leče… a na stopách mějte více svědků, jinak rozhodčí vše otočí proti Vám a Vašemu čtyřnohému miláčkovi, a všechno mu tak díky jejich chybám zkazí!!!

Timto zdlouhavým článkem chci jen poukázat na to, jaké byly zkoušky doopravdy a jak NESPRAVEDLIVÉ hodnocení Axa získala díky rozhodčím a jejich chybám, zejména na dosledu.

Ještě jednou velký dík těm, kteří se zapsanými výsledky rozhodčích také nesouhlasili a stojí za námi – moc mi to pomohlo.

foto1.jpg foto2.jpg foto3.jpg

BZ máme úspěšně za sebou

Dne 22. 9. 2012 se v Liběchově konaly BZ, kterých jsme se zúčastnily. Byly to trochu nervy, protože stopa musí být stará nejméně 12 hodin, takže to už není taková sranda. Naše stopa byla kapaná předchozí den v 17. 30 hodin. Zhruba od 4. 00 do 8. 00 hodin ráno přišel střídavý a vcelku silný déšť, který stopy udělal ještě těžší. Stopy byly o 1/3 delší, než na LZ, takže čekání bylo řekněme úmorné, protože jsme šly jako poslední na řadu. V 9. 30 hodin šel na stopu první pejsek, my jsme se na řadu dostaly až ve 12. 30 hodin. Axa byla stejně tak nervózní a zároveň otrávená z čekání jako já. Naše stopa byla tedy stará 19 hodin a 4 hodiny na ni vydatně pršelo. Protože jsem si nebyla jistá silným pachem, raději jsem Axu vedla jako vodič, aby nám zbytečně nesnížili známku dolů, kdyby déle hledala.

Před stopou jsme provedly disciplínu následování, která byla ohodnocena známkou 4 a okomentována jako vzorová práce. Potom začala samotná stopa. Přišly jsme na nástřel a zkouška začala. Axa nejdříve trošku spěchala, ale během pár metrů se srovnala, zalehla do řemenu a šla krásně po stopě. Velkou část cesty jsme šli tak 2-3 metry pod stopou, protože ji srážel mírný vánek. Axa se ale vždy po několika metrech zastavila, zvedla nos a ihned se vrátila zpět přímo na stopu. Většinu stopy jsme šli dlouhým, pravidelným a celkem svižným krokem. Asi 3x se Axa zarazila a ověřovala si směr, jinak šla skutečně krásně na jistotu. Na konci stopy byl položen srnec, do kterého se s chutí zakousla. Samozřejmě jsem ji pochválila a podpořila v kousání, protože to byla nádherná a jistá práce. Pochvalu za nejlépe vypracovanou stopu jsme dostali také od rozhdočích: "Klidná práce bez přílišného pobízení a s chutí!" Nejlépší práce na stopě hodnotíne známkou 4. V tu chvíli mi spadl kámen ze srdce.

Po této disciplíně jsme bez sebemenšího zaváhání provedli odložení, nahánění a vodění na řemeni. Při vodění na řemeni před námi šel rozdodčí, který vybíral trasu a těsně obcházel kmeny stromů, aby se přesvědčil, jak Axa chodí u nohy. Bez škobrtnutí Axa těsně míjela kmeny a chovala je jako profík. Dostaly jsme známku 4 a hodnocení ve stylu: "Je vidět, že to mají nabušené a jsou sehrané!" To mě na závěr našich zkoušek ještě více hřálo na srdíčku. Nakonec jsme tedy celé BZ vyhrály v I. ceně a získaly jsme opět ocenění za nejlépe vypracovanou stopu. Nečekala jsem, že by mi  Lussy (Axa) prošla zkouškami tak skvěle jako před nedávnem moje Hary (Axa). Díky moc za Axu!

foto1.jpg foto2.jpg

LZ máme úspěšně za sebou

Dne 14. 7. 2012 jsme úspěšně složily lesní zkoušky. Po časové tísni a domácím chaosu jsme se týden před zkouškami rozhodovaly, zda to máme vůbec jít zkusit. Odložení jsme měly natrénované, stopy jsme také zkoušely. Problém byl v tom, že jsem si stopy téměř vždy šlapala sama, takže jsem nevěděla, jaká bude práce na stopách šlapaných jinými osobami. Doma byla Axa trénovaná na stopy od nástřelu volně - kvůli dost složitému terénu, který v honitbě máme. Tady se na barvářském řemeni přes ostružiny a paseky dá pracovat jen těžko. Axa tedy nebyla ani zvyklá chodit na řemeni, což se alespoň na polovinu stopy vyžaduje vždy. To byla další obava. Poslední strach jsem měla z toho, jak mám tedy Axu vést. Jako vodič na celé stopě nikdy nechodila, jako hlásič doma nikdy nepracovala (na konci stopy měla vždy jen spárek, který mi nosila naproti), takže když se pro mě na stopách doma vracela nebo čekala, až ji dojdu, musely jsme zkrátka nahlásit jedině oznamovače.

Axa zabodovala naprosto bravůrně. Od nástřelu do poloviny stopy šla naprosto perfektně, pokud šla vedle stopy, ihned ji navětřila a vrátila se. Od místa vypuštění skutečně letěla s nosem u země a se 100% jistotou na konec stopy ke kusu. Do této doby by se ve mě krve nedořezal, ale podle zkušeností doma jsem jí věřila. Asi půl minuty jsme čekaly na místě vypuštění. Po této době jsem z dálky zahlédla Axu, jak mi běží radostně oznámit, že srnce našla. Jakmile jsem ji poslala ke kusu zpět, letěla jako střela, takže jsem již měla jistotu, že na konec úspěšně došla. Oznámení pak proběhlo ještě jednou a ke kusu jsme s rozhodčím došli.

Byla to skutečně úžasná práce, která potěšila nejen mě. Ze šesti psů šla Axa jediná jako oznamovač a nakonec ještě dostala ocenění za nejlépe vypracovanou stopu! Na konci stopy nám (teda hlavně Axe) slavnostně zatroubili a slzy štěstí se mi do očí jen hrnuly.

Z této situace plyne poučení: "I když někdy není trénink tak intenzivní, ale přesto je poctivý a víte, že pes dělá svou práci dobře, musíte mu věřit pak i v jiných podmínkách na zkouškách - on Vám to vrátí tak, jako Axa mě!" (I. cena, 214 bodů, +5 bodů jako oznamovač, nejlépe vypracovaná stopa).


Na závěr bych ráda ještě dodala, že mi skutečně nepřijde spravedlivé, aby s teriéry a jezevčíky soutěžili lovečtí psi, kteří mají jiné (vyšší) bodové hodnocení a navíc jiné disciplíny. I kdyby měli teriéři ze všech částí hodnocení 4 včetně uznané hlasitosti a všech bodů navíc, nikdy nemohou získat první místo, protože jejich body budou vždy nižší. Myslím si, že je to veliká škoda, a že by tyto skupiny měly být hodnoceny zvlášť. Zkušební řád by měl být dle mého názoru v tomto případě upraven. Lovu Zdar!

foto3.jpg foto2.jpg foto1.jpg

NZ máme úspěšně za sebou

Dne 2. 6. 2012 jsme se zůčastnily norovacích zkoušek. Nácvik jsme měly zmáknutý, noru jsme navštívily několikrát a poctivě. Samozřejmě při prvním seznamování s norou se Axe do tmy "pod zem" moc nechtělo, ale liška byla přeci jen větším chtíčem. Po prvním nácviku Axa už věděla, co má dělat a noru probíhala stále s větší chutí a rychleji. Nejrychleji ji na nácviku proběhla za 11 vteřin. Netušila jsem, že to jde tak rychle.

V den zkušek se sešlo dost pejsků (kolem 13). Při losování jsme měly to štěstí a vytáhly si los č. 1. Příliš mě to nepotěšilo, protože se Axa nemohla rozpálit jako ostatní psi, kteří potom sledovali vyndavání lišek. Hlasitost v jednotlivých kotlích byla vytrvalá, Axa chytala přepážky, proto byla rychle přepouštěna dále. Chybu jsem však udělala já a to tím, že při měření probíhání nory jsem Axu "nenacpala" víc do vsuku, takže mi couvla zpátky a chtěla jít vrchem. To nám přidalo o dost vteřin víc, ale i tak jsme uspěly s krásným časem 18 vteřin . Nadějní psi, kteří mohli mít čas většinou kolem 11-14 vteřin se většinou zasekli někde v kotli a jejich konečný čas byl pak mezi 30-60 vteřinami. Všichni nakonec uspěli. Byl to krásný den.

ZASTAVENÍ PORANĚNÉ DANĚLY

Axe je patnáct měsíců a ukázala nám, co v ní je. Kousek od našeho domu došlo ke střetu auta a daněly. Měla zlomený zadní běh. Bohužel z lesa vyběhla na louku, kde jsme ztratili její stopu. Axu jsme nasadili na poslední místo. Po chvíli danělu vypíchla z kopřiv pár metrů od nás. Daněla plna energie běžela, jako by jí nic nebylo. Axa za ní vyrazila a asi po 500 metrech přes dlouhou rokli ji zastavila. Skočila jí na hrdlo, strhla k zemi, držela a čekala na nás. Bohužel, než jsme se k ní stihli dostat, z daněly jí násilně sundavala nějaká turistka se setrem a odháněla jí pryč. Po tomto incidentu k místu konečně dorazil táta. Bohužel Axa už byla na zpáteční cestě, kde jsme se viděli naposledy - u "nástřelu". Naštěstí vše dobře dopadlo, jen mě mrzí, že ji cizí člověk zrazoval z takto skvěle provedené práce.

MVP Litoměřice

Dne 26. 5. 2012 jsme se zúčastnily MVP v Litoměřicích. Pokud budu upřímná, výstava mi neseděla již od samého začátku a to z toho důvodu, že v bráně, kterou jsme přišly nikdo vůbec nekontroloval očkovací průkazy. Věřím, že lidé, kteří vystavují své miláčky, mají vše v pořádku, ale co ti ostatní? Nikdy nevíte, jaká nákaza či nemoc se díky volnému přístupu může na výstavišti rozšířit!

V tento den posuzoval bordíky pan Kubík. Fen ve třídě mladých bylo nejvíce, takže posuzování bylo na delší chvíli. Axa nakonec získala pouze ocenění VD (navíc bez pořadí, což byl druhý problém, který se mi nelíbil). I když máme VD, tak bych ráda věděla, jak by mezi fenami obstála v pořadí. Výsledek byl zapisován ručně - naleznete ho v kategorii Lussy z Mošnova dvora - posudkový list. Jelikož je tak příšerně naškrábán a je téměř nečitelný, níže přepíši jeho verzi, kterou jsem rozluštila jen díky tomu, že jsem poslouchala, co rozhodčí diktuje.

Posudek: Silnější fena, správné hlavy, s pěkně neseným slechem, dobrý krk, měkčí hřbet, ještě obejmu - hrudník, zaúhlení obou párů končetim by mělo být prostornější, živý pohyb, ale slabší zaúhlední se projevuje zejména v pohybu.

Jarní svod

 Dne 29. 4. 2012 jsme se zúčastniliy jarního svodu. Axa byla vzorná, panu rozhodčímu se moc líbila. Dostaly jsme pochvalu za pošlušnost a ukázněnost a ihned nám doporučil, abychom se přihlásily na výstavu. Jeho doporučení jsme splnily již předem a 26. 5. 2012 jsme se zúčastnily výstavy v Litoměřicích. Celý posudek ze svodu najdete v sekci Výstavy.

První dosled černé zvěře ve věku 6,5 měsíce

Dnes jsem přijela v půl osmé večer ze školy a dozvěděla se zajímavou zprávu. Táta byl na lovu a podařilo se mu střelit malé 130kg prasátko, které bouhužel stačilo zaběhnout do malé rokličky, takže bylo potřeba povolat do první služby malou bordici. Odeta má již dva týdny před porodem, takže jediná šance byla moje Axa. Táta ji vypustil na nástřelu, přičemž ihned ukázala své vlohy a zkušenosti z umělých stop, které jsme dosud trénovaly. Axa se projevila jako profík, postupovala pomalu, v kopřivách byla opatrnější, takže ji táta svým následováním a povzbuzováním poskytoval podporu. Po zhruba 70 metrech divočáka našla a začala ho s chutí hlásit. Jsem na ni pyšná, je úžasná a překvapuje mě stále více a častěji. Její výkony někteří psi nezvládají v roce a ona si hraje zkrátka na mazáka. Díky za to, že ji mám a doufám, že takových dosledů zvládneme ještě hooodně.

foto3.jpg foto2.jpg foto1.jpg

Je nám půl roku a můžeme jít na zkoušky

Axe bylo 23. 9. 2011 přesně půl roku. Právě v tuto dobu jsme byly zkoušet další odložení. Axa opět překvapila. Zůstala bez pána na místě pět minut a ani se nepohnula. Vím, že další odložení jsou delší nebo s výstřelem, ale na půl toku je to přeci výkon! Tato skutečnost se navíc ještě potrvrdila 30. 9. 2011. Seděli jsme nad pasekou na cestě. Nejdříve jsem byla u Axy, pak jsem se vzdálila na 10 minut na 10 metrů od ní. Po této době jsem bez sebemenšího upozornění odešla Axe z dohledu na špičku skály. Tam jsem seděla dalších 10 minut. Co se nestalo, po tomto čekání nad cestou vyběhl nádherný daněk. Zastavil tak 20 metrů od nás. Potom seběhl k cestě, kde byla Axa – řekněme, že od ní stál pouhé dva metry. Zastavil, pár vteřin se díval. Dívala se i Axa. Upřené pohledy ještě chvíli setrvaly, poté se daněk ladným odrazem a několika skoky vzdálil. Celou dobu jsem napjatě čekala, kdy Axa nevydrží a na daňka se s chutí rozběhne. Opět mě vyvedla z omylu. Po dalších pěti minutách jsem šťastná nechápavě došla k Axe, dala jí obrovskou pochvalu a usoudila, že odložení na zkoušky máme připravené.

PRVNÍ SPOLEČNÝ LOV ŠKODNÉ

Tady se Axa poprvé seznámila s liškou. Musím se pochlubit krásnou komorovou ránou na dobrých 120 metrů – na to mám svědka :-) Axa byla poprvé v kontaktu se škodnou. Evidentně se jí možnost kousnutí líbila.

foto1.jpg foto2.jpg

JAK SE PORUŠUJE KÁZEŇ ANEB ÚNAVA

Tyto fotografie jsou z dob, kdy Axa byla ještě malé miminko a my jsme hodně cestovali. Zabalená v mikině naprosto vytuhla – také zaslouženě. Doma pak odpočívá nebo se opaluje s paničkou na dece a když se rozmazlujeme, dáváme si kašičku na gauči. Ale to byla fakt výjimka, teď už je velká a nedá se utahat. Role se obrátily, utahaná je vždy panička.

foto1.jpg foto3.jpg foto2.jpg foto4.jpg foto5.jpg

VÝLETNÍCI

Tak takhle různě jezdíme od malička na výlety. Jednou na zámky, jindy pěšky po skalních útvarech. Axe jsou na fotkách zhruba tři měsíce. A když panička nemá rozum, leze ven i za deště, tak musí miminko zkrátka schovat, aby nepromoklo a nenastydlo… jsem blázen…

foto3.jpg foto1.jpg foto2.jpg

Vodítko a aportíky

Axa je teprve dva týdny doma a už nosí s obrovskou radostí aportíky a panička pokračuje s tréninkem vodítka. Občas se objeví nějaká ta sedavá a protestující stávka, ale jinak Axa spolupracuje celkem ochotně.

foto3.jpg foto1.jpg foto2.jpg

Jen tak

Pár fotek z růstu. Je krásná a moc jí to sluší. Snad se jednou bude líbit i na výstavě.

foto1.jpg foto2.jpg foto3.jpg

Axa a slepice

Statečná bordice se za mnou vydala mezi ty hrabavé potvory. Byla trošku vyjukaná, ale nedala se odradit. Dnes sbíráme vajíčka a kontrolujeme slepice běžně, Axa má nad slepicema nadvládu. Schválně, jestli jí na té třetí fotce najdete.

foto3.jpg foto2.jpg foto1.jpg

Strana: 1  2 

Patterdale teriér

Krytí patíci

Border teriér

Krytí bordíci

Vzpomínky na pracanty

Daňčí zvěř

Mufloní zvěř

Srnčí zvěř

Černá zvěř

Škodná

Ostatní

Náhody

Naše další aktivity

 

 

Poslední články

Nalezení jezevce ve školce

 

Kontakt  –  Videa a DVD  –  Fotogalerie  –  O mně  –  Úvod  –  Záběry z přírody  –  Moji psi  –  Mapa webu   Webdesign: skit.cz

© 2011–2018 Jana Luňáková